Chceme chránit a obnovovat louky a stepi pastvou. Společně s tím i vše, co na nich žije nebo by mělo žít. Mezi naše vlajkové motýly v Radotínském údolí patří okáč metlicový (Hipparchia semele), okáč skalní (Chazara briseis) a modrásek východní (Pseudophilotes vicrama). Na PP Zmrzlík je to hnědásek květelový (Melitaea didyma).
Nejvíce ohroženou částí naší krajiny je sekundární bezlesí, jako louky, stepi, mokřady nebo písčiny. Mnohé dříve obhospodařované louky a pastviny jsou v současnosti opuštěné a zarůstají expanzními (i invazními) druhy rostlin a posléze náletem a křovinami.
Obvykle se jedná o lokality, které nejsou a nikdy nebyly využívané intenzivně pro „nevhodné“ vlastnosti daného území (podmáčené louky, prudké svahy, nízké suché trávníky), čímž byly po léta chráněny před zničením právě intenzívním hospodařením a zánikem místních vzácných druhů rostlin i živočichů, které jsou často vázané právě na tyto typy lokalit. Bohužel v dnešní době běžní lidé na nic nepotřebují „nekvalitní“ seno z těchto luk, a tak zůstává postupně více a více takových lokalit ladem a mizí. A s nimi mizí nejen na ně vázané druhy rostlin a živočichů, ale také se snižuje různorodost naší krajiny a mnohdy též upadá estetická hodnota místa (kvetoucí louka je jistě mnohem estetičtější než lokalita zarostlá náletem).
Zajímavé jsou především stepní lokality na vápencích v okolí Prahy v oblasti Českého krasu (např. Radotínské údolí), kde se vytvářejí různorodá společenstva kavylových stepí a jiných xerotermních stanovišť. Zajímavé jsou také bývalé vápencové lomy východně od Prahy v oblastech, kde se přirozeně nevyskytují usazené vápence, v krajině se však objevují výchozy krystalitických vápenců, které byly v minulosti těženy, či stepi na sopkách lounského středohoří. Snažíme se však nejen pečovat o ostrovy v krajině, ale snažíme se krajinu propojovat alespoň pomocí „nášlapných kamenů“, přes něž jednotlivá stanoviště propojujeme alespoň pro mobilnější druhy.
Snažíme se stepní enklávy rozširovat a propojovat. Nicméně pár lidí (ať už sebevětších nadšenců) zvládne vlastními silami udržovat jen pár takovýchto lokalit, což znamená, že mezi tím bude spousta dalších podobných zanikat. Uvědomujeme si, že tímto způsobem je stav neudržitelný a že jediný způsob, jak zachovávat hodnotnost naší krajiny, je měnit myšlení společnosti a učit běžné lidi, jak se o ni starat. Pořádáním akcí, jako jsou exkurze, ale hlavně díky vzniklé komunitě, se snažíme vychovat nové ochranáře a lidi, kteří se budou venku aktivně pohybovat a krajině pomáhat.
Místa, na kterých je pastva připravována, nejsou vybírána náhodně. Zvířata totiž budou svými kopýtky, žaludky i trusem doslova zachraňovat přírodovědně unikátní stepní lokality, před jejich přeměnou na jednu velkou křovinatou džungli. Na takovýchto místech pastva historicky probíhala, zdejší fauna a flóra je na ni z velké části přizpůsobena a dlouhodobě bez ní nedokáže prosperovat.
